„Hudba vzdělává lidského ducha, činí srdce citlivé dobrých a krásných věcí, vzbuzujíc je k útrpnosti, šlechtíc mravy a an pobádá k jejímu provozování, člověka líbezně baví a od maření času marnými věcmi jej chrání.“
. . .
Hudební sbírku, která se nyní nachází v Národní knihovně ČR, založili příslušníci kantorského rodu Hübnerů z Dlouhého Mostu u Liberce. Během několika generací se jim podařilo shromáždit velké množství hudebnin, které pocházejí ze dvou kolekcí: rodiny Hübnerů z Dlouhého Mostu a rodiny Wünschů z Jablonce nad Nisou. Obsahuje hudební materiály především z období konce 18. a první poloviny 19. století, celkem 771 jednotek rukopisů a 78 jednotek tisků. Sbírku tvoří zejména duchovní vokálně-instrumentální skladby s doprovodem varhan, určené pro běžný chrámový liturgický provoz, ale i hudba pro slavnostní příležitosti a významné církevní svátky. Instrumentální hudbu reprezentují zejména skladby pro dechové ansámbly k duchovním i světským příležitostem, skladby pro klávesové nástroje a v nemalé míře je zastoupená i písňová tvorba. Mezi významné české autory ve sbírce patří například Jakub Jan Ryba, František Xaver Brixi, Jiří Ignác Linka nebo Jan Křtitel Vaňhal.
Omnis Hubner est Ludimagister
CZ-Pu, sign. 59 R 3300
Přípis na jedné z hudebnin od pomocného kantora Ferdinanda Bahrta 'omnis Hubner est Ludimagister' (každý Hübner je učitel) je dokladem povědomí jména Hübner v regionu v souvislosti s učitelským povoláním.
Množství informací o sbírce můžeme mimo jiné získat z přípisů opisovačů hudebnin, které se často nacházejí na okrajích stránek nebo na vnitřních stranách obálek. Některé se vztahují k událostem, při kterých se skladby provozovaly a komentují je.
Přípis o provedení skladby
CZ-Pu, sign. 59 R 3024
Přípis na opisu rekviem „Anno 1805 den 21. November in Grossrohosetz und Gentschowitz bei der Beerdigung der Excellenz Gräfin producirt worden“ (Hráno 21. listopadu roku 1805 v Hrubém Rohozci a Jenišovicích na pohřbu její excelence hraběnky).
V severních Čechách vlastnili na přelomu 18. a 19. století rodová sídla a panství příslušníci šlechtických rodů Clam-Gallas, Des Fours, Des Fours Walderode a Rohanové. Kantoři si přivydělávali soukromou výukou na zámku, jako učitelé šlechtických dětí nebo účinkováním v zámecké kapele. Velmi častou bývala kantorská služba provozovaná při bohoslužebných obřadech v zámecké kapli. Příkladem takové služby může být provedení rekviem u příležitosti pohřbu hraběnky Marie Antonie Černínové z Chudenic, provdané Des Fours. Hraběnka se vedle zájmu o hudbu, starala také o chudé na faře v Jenišovicích. Autorem skladby pravděpodobně není Kajetán Vogel, který je uvedený na titulu obálky, ale Jan Nepomuk August Vitásek. Opis je datovaný rokem 1806.
Přípis o provedení skladby
CZ-Pu, sign. 59 R 5209
Přípis na jedné z písní „Auf die Ankunft des Hochgebornen Herrn Herrn Christian Christoph Grafen Clam Gallas als hohen Grundobrigkeit in Reichenberg. Verfaßt von Anton Ludwick, und in Musik gesetzt von Joh: Em: Kauer abgesingen am 24ten July [1]805.“ (Při příjezdu urozeného pána Kristiana Kryštofa hraběte Clam-Gallas vrchního správce zemského úřadu v Liberci. Napsal Anton Ludwick a zhudebnil Joh: Em: Kauer, zpíváno 24. července [1]805).
Konvolut 'Spiel-Buch pro Clavi Cembalo et Piano Forte' datovaný rokem 1803 obsahuje variace, sonáty, ale i drobné duchovní skladby a písně, například preludia a fugy k mešnímu ordinariu od Matěje Sojky nebo Jana Mřenky „Praeludia ad Missam in C et D et B“. V přípisu jedné z písní tohoto pramenu je uvedeno, že se zpívala u příležitosti příjezdu hraběte Kristiana Krištofa Clam-Gallase 24. července 1805. Hrabě Clam-Gallas byl velkým ctitelem hudby a amatérským malířem. O rozvoj libereckého regionu se zasloužil zahájením průmyslové výroby a barvením vlněných látek.
Titulní strana zpěvníku „Gesangbüchlein“
CZ-Pu, sign. 59 R 5213
Významnou část sbírky tvoří písně. Zápis je zpravidla pro klavír s podloženým textem, někdy je již vokální hlas vedený samostatně. Zpěvníky psané rukou Augustina Erasma Hübnera označené jako „Gesangbüchlein“ z let 1804 a 1807 obsahují německé i české písně pouze pro hlas nebo hlas a klavír. Jsou uspořádané do konvolutů, opatřené poznámkami a veršováním nebo dokonce překladem německé písně do češtiny. Jedním ze skladatelů obsažených v konvolutu z roku 1804 je dnes již méně známý český skladatel Josef Antonín Štěpán. V roce 1778 Štěpánovi vyšla tiskem jedna z prvních vídeňských sbírek německých písní. V kantorském zpěvníku „Gesangbüchelein“ z roku 1804 se nachází opis jedné písně z této tištěné sbírky.
Opis písně od Josefa Antonína Štěpána v kantorském zpěvníku „Gesangbüchelein“
CZ-Pu, sign. 59 R 5213
Audioukázka
Soll ich von deinem Tode singen od Josefa Antonína Štěpána, v původním znění z opisu Augustina Erasma Hübnera. Lucie Havránková (soprán), Ludmila Šmídová (klavír)
Josef Antonín Štěpán: Soll ich von deinem Tode singen
Píseň "Soll ich von deinem Tode singen" od Josefa Antonína Štěpána z opisu Augustina Erasma Hübnera (Kantorská sbírka hudebnin rodu Hübnerů z Dlouhého Mostu, Národní knihovna ČR, sign. 59 R 5213). Lucie Havránková (soprán), Ludmila Šmídová (klavír) Zvuková ukázka k výstavě "Uchovat, prozkoumat, oživit. České sbírky hudebních pramenů a jejich zpracování" (Národní knihovna ČR, 2023).
Autorem textu písně je švýcarský anatom, fyziolog, botanik a básník Albrecht von Haller. Báseň napsal krátce po smrti své manželky Marien von Dießbach v roce 1736. Autor textu v ní zpytuje své svědomí, vyznává manželce lásku a oplakává její smrt. Pro velký úspěch tištěné sbírky německých písní vydal Josef Antonín Štěpán v následujících letech další sbírky písní a inspiroval také další autory k tvorbě. Jedním z nich byl Joseph Haydn. Svou první sbírku německých písní „XII Lieder für das Clavier“ Haydn vydal tiskem v roce 1781 a ta se také, tentokrát celá nachází v opisu v hudební sbírce rodu Hübnerů. Jedna z písní tohoto konvolutu má název „Liebeslied“.
Tisk XII. LIEDER od Josepha Haydna, titulní strana
CZ-Pu, sign. 59 A 410
Titulní strana tisku písní Josepha Haydna „XII. LIEDER für das Clavier gewidmet aus besonderer Hochachtung und Freundschaft der Freülen Francisca Liebe Edle v. Kreutznern von Joseph Haydn Fürst Esterhazischen Capellmeister IIter Theil Herausgegeben und zu haben bey Artaria Compl. in Wienn.“
Opis Zwölf Lieder Josepha Haydna, titulní strana
CZ-Pu, sign. 59 R 5166
Titulní strana opisu písní Josepha Haydna „Zwölf Lieder für das Klawier gewiedmet. Aus besonderer Hochachtung und Freundschaft dem Fräulein Franziska Liebe Edle von Kreuzner von Joseph Haydn Fürst Esterhasischen Kappelmeister. Erster Theil. mir Augustin Wünsch Kantor in Jablonz – gehörig.“
Liebeslied Josepha Haydna
CZ-Pu, sign. 59 R 5166
Opis písně „Liebeslied“ od Josepha Haydna z konvolutu „Zwölf Lieder für das Klawier“.
Audioukázka
Liebeslied od Josepha Haydna. Lucie Havránková (soprán), Ludmila Šmídová (klavír).
Joseph Haydn: Liebeslied (Hob. XXVIa11)
Píseň s názvem "Liebeslied" z cyklu "Zwölf Lieder für das Klawier" od Josepha Haydna. Provedeno z opisu Augustina Wünsche (Kantorská sbírka hudebnin rodu Hübnerů z Dlouhého Mostu, Národní knihovna ČR, sign. 59 R 5166). Lucie Havránková (soprán), Ludmila Šmídová (klavír) Zvuková ukázka k výstavě "Uchovat, prozkoumat, oživit. České sbírky hudebních pramenů a jejich zpracování" (Národní knihovna ČR, 2023).
Studium filigránů je jednou z pomocných metod určování datace hudebnin. Přibližné datování opisu písní Josepha Haydna bylo odvozeno nejen od roku vydání tištěné verze, ale i od dalších datovaných pramenů se shodným filigránem (1786, 1787 a 1791). Na prvním půlarchu je zobrazená korunovaná kartuš s monogramem papírníka 'JS' a na druhém půlarchu název místa výroby papíru RADL (obec Rádlo v severních Čechách), které se nachází nedaleko Dlouhého Mostu. Pravděpodobně se jedná o papírníka Josefa Schütze, který v té době v Rádle působil.
Kantorská sbírka rodiny Hübnerů z Dlouhého Mostu doplňuje představu o tom, jaké hudbě se kantoři v daném období a regionu věnovali a k jakým příležitostem tuto hudbu provozovali. Repertoár obsáhlé sbírky ukazuje na velkou rozmanitost a pestrost situací, při kterých zněla hudební produkce ať už institucionálního nebo dobrovolného charakteru.