Pražská sbírka univerzitních tezí

Univerzitní teze, které vynikaly svým výtvarným provedením ať již z hlediska obsahu, nebo uměleckého ztvárnění, představují specifický druh barokního umění, kultury a vzdělanosti. Univerzitní teze byly vytvořeny k oznámení a zviditelnění slavnostní veřejné disputace konané již od středověku na závěr studia. Závěrečné obhajoby byly spojeny s okázalými slavnostmi, kterých se zúčastnili nejen studenti a vyučující, ale také řada významných hostů. Obsah disputací byl stanovený předem a učitelem, který byl rovněž vedoucím obhajoby (praeses), formulovaný do několika filozofických tezí. Student (defendent) se měl v rámci své obhajoby k dané problematice vyjádřit a prezentovat své rétorické dovednosti.

Tvorba tezí a jejich šíření

Zpočátku byly univerzitní teze psány ručně, od 16. století byly šířeny formou drobných příležitostných tisků a v průběhu 17. a 18. století vycházely rovněž i v podobě grafických listů. Tyto reprezentativní, velkoformátové jednostranné grafické listy, v nichž se obrazová složka prolínala s textovou, byly zhotoveny buď na individuální objednávku, nebo byly vytvářeny grafickými dílnami a s další produkcí nabízeny volně k prodeji. Teze vzniklé přímo na objednávku defendenta se často vyznačovaly specifickým námětem obrazu a mnohovrstevnatou symbolikou. Tzv. konfekční teze určené pro široký okruh zákazníků z řad studentů z celé Evropy měly univerzální a obecně použitelný námět, kterým mohly být např. reprodukce uměleckých děl, náboženská témata, portréty světců, alegorie vzdělání, oslava panovníka apod.

Na realizaci univerzitních tezí se podíleli významní umělci i grafici, a i pro ně samotné se jednalo o prestižní záležitost, jež dokládala jejich umění. Nejčastěji používanou grafickou technikou byl mědiryt a lept, od přelomu 17. a 18. století se začíná používat také mezzotinta, která je charakteristická svým měkkým a malebným výrazem s plynulými přechody bez ostrých obrysů a lineární kresby. Z jednoho návrhu mohlo být realizováno v případě mědirytu a leptu až 300 exemplářů, u mezzotinty můžeme nejčastěji předpokládat 100 kvalitních otisků.

Část vydaného nákladu sloužila k inzerování disputace a byla vyvěšována na vrata kostelů, kolejí či jiná veřejná místa. Primárně se ale jednalo o reprezentativní tisky, které nejčastěji sloužily jako pozvánka nebo dárek a byly rozesílány mecenášům, duchovním i světským hodnostářům a dalším významným osobnostem, které studenta nejen podporovaly na studiích nebo patřily do okruhu jeho známých, ale které mu např. mohly pomoci i v jeho další kariéře. Grafickou tezi si často ponechával i samotný student, neboť se pro něj stala pamětním listem a dokladem o ukončení řádného studia. Protože grafické teze patřily k výjimečným výtvorům barokní grafiky, staly se již od 17. století také žádaným sběratelským artiklem.

Ačkoliv byly univerzitní teze vzhledem ke své vysoké umělecké hodnotě ceněny již v době svého vzniku a staly se předmětem sběratelského zájmu, dochovaly se do dnešních dob spíše jen ojedinělé exempláře. V českém prostředí se nachází pouze dvě sbírky tezí uložené ve fondech Národní knihovny ČR a olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě.

Klementinská sbírka

Unikátní sbírka univerzitních tezí, kterou ve svém fondu uchovává Národní knihovna ČR, obsahuje 526 grafických listů a vyniká svou zachovalostí, uceleností i obsáhlostí. Svým časovým rozsahem pokrývá vrcholné období užívání grafických tezí v univerzitním prostředí a je dokladem kultury a vzdělání barokní doby. Jedinečná kolekce tezí vznikla díky darům sběratelů a institucí. V roce 1810 věnoval filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity soubor 518 tezí její děkan, sběratel a strahovský premonstrát Matěj Ehrich (1762–1833). V roce 1863 byl pak tento soubor předán Univerzitní (dnes Národní) knihovně a v průběhu let byl rozšířen ještě o osm exemplářů. Význam pražské sbírky tezí, které se nevyrovná žádná z domácích ani zahraničních sbírek, byl potvrzen v roce 2011 zápisem do registru UNESCO Paměť světa.

Grafické univerzitní teze nacházející se ve fondu Národní knihovny byly vydány mezi lety 1637–1754 a většina z nich byla spojena s pražskou filozofickou fakultou. Mezi velkoformátovými grafickými listy nalezneme jak individuální teze vytvořené pro konkrétní obhajobu s často jedinečným obrazem, tak tzv. konfekční teze, které byly zhotovovány grafickými dílnami na sklad a textové pole vztahující se k vlastní obhajobě bylo dotištěno dodatečně, většinou v místě obhajoby.

Soubor univerzitních tezí ve fondu Národní knihovny ČR se v nedávné době rozšířil o další jedinečný exemplář – univerzitní tezi s vyobrazením Svaté rodiny z 1. poloviny 18. století:

Autor textu: Lucie Heilandová

Zpracování on-line výstavy: Anna Pavlíková

Související:

• Virtuální výstava: Poklady klementinské sbírky univerzitních tezí
• Zelenková, Petra. Sbírka univerzitních tezí z Národní knihovny ČR. Praha: Národní knihovna České republiky, 2020.
• Fechtnerová, Anna. Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze. Praha: Státní knihovna ČSR, 1984.