Práva saská
z let 1469–1470 představuje unikátní pramen magdeburského práva, dochovaný v českém překladu. Opsal je Jakub Kožený z Krbova v Litoměřicích. V současné době je rukopis uložen v Parlamentní knihovně České republiky.
Dokument: Práva saská – Parlamentní knihovna, D 4485
Datace: 1469–1470
Středověké Čechy přejaly dva typy městského práva: saské, neboli magdeburské a norimberské, jinak také zvané švábské. Hlavní rozdíl mezi těmito systémy spočíval v jejich zdrojích, protože zatímco saské právo nebylo nijak ovlivněno římským právem, švábské právo čerpalo i z římského a kanonického práva. V Čechách se rozšířilo především právo saské, a tak si pro své potřeby měšťané v Litoměřicích pořídili jeho překlad do češtiny. Text opsal městský písař Jakub Kožený z Krbova v letech 1469–1470. Pokud měl litoměřický soud rozhodovat v nějaké nejasné záležitosti, mohl se obrátit přímo na městský soud v Magdeburku. Kromě samotného textu tak v rukopise najdeme rovněž sbírky soudních rozhodnutí, které byly do Litoměřic zasílány přímo z Magdeburku.
Rukopis představuje nejúplnější a jeden z nejstarších českých překladů německého práva, byl jeho důležitým zdrojem nejen pro Litoměřice, ale také pro další česká a slezská města. V roce 2000 byl prohlášen za kulturní památku.
Na konci fol. 95v můžeme vidět kolofon, tedy písařský přípisek, který nám poodhaluje okolnosti opsání díla:
Et sic est finis huius operis per me Jacobum Kožený de Krbova anno domini M CCCC LXIX currente, feria sexta post festum beate Lucie virginis. Hoc opus presens laboriose utilitate pro communi consumavi.
„A to je konec tohoto díla, (sepsaného) mnou, Jakubem Koženým z Krbova, léta Páně 1469, v pátek po svátku svaté panny Lucie [15. 12. 1469]. Toto dílo jsem s námahou dokončil pro obecný užitek.“
Podle starší literatury se tento písař mohl podílet také na opisu rukopisu III E 29, který je uložený v Knihovně Národního muzea.
Rukopis se dochoval ve středověké kožené vazbě ozdobené rohovým kováním a slepotiskem s rostlinnými motivy. Na předním přídeští se nachází perokresba se stromem pokrevní příbuznosti (tzv. Arbor consanguinitatis).
Literatura
- HOFFMANN, F. K oblastem českých práv městských. Studie o rukopisech, 1975, roč. 14, s. 27–67.
- ŠEBÁNEK, J., DUŠKOVÁ, S. (edd.). Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1. Praha, 1974, č. 336.
- TOMAS, J. Počátky města Litoměřic [I]. In TOMAS, J. Od raně středověké aglomerace k právnímu městu a městskému stavu (výbor studií). Sest. J. Klápště a O. Kotyza. Litoměřice, 1999, s. 101–124.
