Hudební projevy spojené se sv. Ludmilou byly od počátku svázány především s liturgickou úctou k ní jako k mučednici a později i patronce české země. Benediktinky u sv. Jiří udržovaly zpívanou liturgii. Bohoslužby k Ludmilině poctě se slavily ve výroční den uložení jejích ostatků v klášterním kostele (10. listopadu), v pozdním středověku postupně převážila připomínka jejího umučení (16. září). Od 2. poloviny 12. století u sv. Jiří můžeme sledovat tradici zpívaného hodinkového oficia, vzniklého přepracováním starších zpěvů a doplněného o jedinou původní antifonu k Magnificat O gloriosa et decora.
Úcta ke sv. Ludmile se z kláštera sv. Jiří postupně šířila i k jiným řeholním řádům a do diecézního prostředí českých zemí. V samotném klášteře bylo během 14. století zavedeno pro tehdy už hlavní svátek 16. září nové rýmované hodinkové oficium. V několika klášterních rukopisech se dochoval hymnus Lux vera, jehož veršovaný text popisuje okolnosti Ludmilina umučení. Kromě rýmovaného oficia byly koncem středověku pro svátky sv. Ludmily zkomponovány i některé nové zpěvy pro mešní liturgii, jako alleluia In Sareptam a sekvence Pleno cantu cordis oris.
Malostranský graduál (Praha, 1569–1572)
Malostranský graduál vznikal postupně v letech 1569 až 1572, nejspíše v dílnách Matouše Ornyse z Lindperka a Matěje Hutského z Křivoklátu. Objednali si jej příslušníci malostranských cechů (viz vyobrazení preclíku symbolizující cech pekařský). Sv. Ludmila je vyobrazena spolu se sv. Václavem a Vojtěchem. Samotný zpěv se vztahuje ke svátku Všech svatých.
Do prvních tištěných misálů byla později převzata liturgie svátku sv. Ludmily v podobě užívané v liturgii pražské katedrály. Jako jedna z patronek české země byla sv. Ludmila uctívána i duchovními písněmi – v jednohlasých, ale i ve vícehlasých úpravách – vytištěných v kancionálech 17.–18. století. V cyklu vícehlasých duchovních písní Svatoroční muzika (1661) Václava Adama Michny jsou „O svaté Lidmile kněžně a dědičce země české“ zařazeny hned dvě různé písně ve čtyřhlasém zpracování. V kancionálu Capella regia musicalis Karla Holana Rovenského (1694) je dvojhlasá píseň s generálbasem. Hojně rozšířený kancionál Slavíček rajský (1719), sestavený Janem Josefem Božanem, sice uvádí rozsáhlý text písně ke sv. Ludmile, ale nápěv řeší odkazem na píseň jinou.
Šimon Lomnický z Budče: Kancionál aneb Písně nové historické na dni obzvláštní sváteční přes celý rok. Praha: Jiří Černý z Černého Mostu, 1595

Píseň o sv. Ludmile zařazená do kancionálu známého předbělohorského katolického literáta Šimona Lomnického z Budče určená nejen ke zpěvu, ale i ke čtení a osobnímu rozjímání. Doprovází ji ilustrační dřevořez, který zachycuje stojící světici oděnou do dlouhého zřásněného pláště, se závojem kolem krku a s knihou v ruce.
Adam Michna z Otradovic: Svatoroční muzika. Staré Město pražské: 1661
Začátek jedné ze dvou autorských písní o sv. Ludmile. Skladatel opěvuje Ludmiliny křesťanské ctnosti, zásluhy o výchovu sv. Václava a rozšíření křesťanství v Čechách nebo líčí násilnou vraždu světice. V obou písňových skladbách hojně využívá slovní obrat: Lidmila – lidu milá.
Svatá Ludmila pronikla i do lidových písní, i když je nutné přiznat, že kramářské tisky věnované přímo svaté Ludmile jsou poměrné vzácné. Krátký vejtah života mučedlnice Kristové svaté Lidmily seznamuje čtenáře s životem sv. Ludmily, její mučednickou smrtí a připojuje modlitby s žádostí o její přímluvy. Svatá Ludmila vystupuje také v písních o sv. Václavu, kde bývá zmiňována jako jeho vychovatelka nebo se s ní setkáme v tiscích týkajících se českých patronů. Píseň o sv. Ludmile byla např. zařazena mezi Tři písně historické o sv. Lidmile a sv. Václavu knížatech českých.
Od koho opisoval Georg Friedrich Händel? Seznamte se s Františkem Václavem Habermannem a jeho mší ke sv. Ludmile
A. V. Michna - Ej s radostí (Píseň o sv. Ludmile)
Hudební doprovod slavné poutní mše z kostela sv. Ludmily 16. 9. 2021. Zpívá a hraje Svato=Ludmilaká schola/Ensemble Caietanus řídí: Marie Vozková