Hudební projevy spojené se sv. Ludmilou byly od počátku svázány především s liturgickou úctou k ní jako k mučednici a později i patronce české země. Benediktinky u sv. Jiří udržovaly zpívanou liturgii. Bohoslužby k Ludmilině poctě se slavily ve výroční den uložení jejích ostatků v klášterním kostele (10. listopadu), v pozdním středověku postupně převážila připomínka jejího umučení (16. září). Od 2. poloviny 12. století u sv. Jiří můžeme sledovat tradici zpívaného hodinkového oficia, vzniklého přepracováním starších zpěvů a doplněného o jedinou původní antifonu k Magnificat O gloriosa et decora.
Antifonář (Čechy, 13./14. století)
Notované svatoludmilské oficium Ecce iubar vzniklo v klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Odráží vysokou úroveň zpěvu ve svatojiřském konventu.
Sborník oficií (Čechy, první polovina 14. století)
Dvouhlasé alleluja komponované na melodii hymnu Lux vera odkazuje na kvalitní formy zpěvu pěstované benediktinkami u sv. Jiří na Pražském hradě.
Úcta ke sv. Ludmile se z kláštera sv. Jiří postupně šířila i k jiným řeholním řádům a do diecézního prostředí českých zemí. V samotném klášteře bylo během 14. století zavedeno pro tehdy už hlavní svátek 16. září nové rýmované hodinkové oficium. V několika klášterních rukopisech se dochoval hymnus Lux vera, jehož veršovaný text popisuje okolnosti Ludmilina umučení. Kromě rýmovaného oficia byly koncem středověku pro svátky sv. Ludmily zkomponovány i některé nové zpěvy pro mešní liturgii, jako alleluia In Sareptam a sekvence Pleno cantu cordis oris.
Malostranský graduál (Praha, 1569–1572)
Malostranský graduál vznikal postupně v letech 1569 až 1572, nejspíše v dílnách Matouše Ornyse z Lindperka a Matěje Hutského z Křivoklátu. Objednali si jej příslušníci malostranských cechů (viz vyobrazení preclíku symbolizující cech pekařský). Sv. Ludmila je vyobrazena spolu se sv. Václavem a Vojtěchem. Samotný zpěv se vztahuje ke svátku Všech svatých.
Do prvních tištěných misálů byla později převzata liturgie svátku sv. Ludmily v podobě užívané v liturgii pražské katedrály. Jako jedna z patronek české země byla sv. Ludmila uctívána i duchovními písněmi – v jednohlasých, ale i ve vícehlasých úpravách – vytištěných v kancionálech 17.–18. století. V cyklu vícehlasých duchovních písní Svatoroční muzika (1661) Václava Adama Michny jsou „O svaté Lidmile kněžně a dědičce země české“ zařazeny hned dvě různé písně ve čtyřhlasém zpracování. V kancionálu Capella regia musicalis Karla Holana Rovenského (1694) je dvojhlasá píseň s generálbasem. Hojně rozšířený kancionál Slavíček rajský (1719), sestavený Janem Josefem Božanem, sice uvádí rozsáhlý text písně ke sv. Ludmile, ale nápěv řeší odkazem na píseň jinou.
Šimon Lomnický z Budče: Kancionál aneb Písně nové historické na dni obzvláštní sváteční přes celý rok. Praha: Jiří Černý z Černého Mostu, 1595
Píseň o sv. Ludmile zařazená do kancionálu známého předbělohorského katolického literáta Šimona Lomnického z Budče určená nejen ke zpěvu, ale i ke čtení a osobnímu rozjímání. Doprovází ji ilustrační dřevořez, který zachycuje stojící světici oděnou do dlouhého zřásněného pláště, se závojem kolem krku a s knihou v ruce.
Adam Michna z Otradovic: Svatoroční muzika. Staré Město pražské: 1661
Začátek jedné ze dvou autorských písní o sv. Ludmile. Skladatel opěvuje Ludmiliny křesťanské ctnosti, zásluhy o výchovu sv. Václava a rozšíření křesťanství v Čechách nebo líčí násilnou vraždu světice. V obou písňových skladbách hojně využívá slovní obrat: Lidmila – lidu milá.
Václav Karel Holan Rovenský; Jan Hynek Dlouhoveský z Dlouhé Vsi: Capella regia musicalis. Staré Město pražské: 1694
Svatá Ludmila pronikla i do lidových písní, i když je nutné přiznat, že kramářské tisky věnované přímo svaté Ludmile jsou poměrné vzácné. Krátký vejtah života mučedlnice Kristové svaté Lidmily seznamuje čtenáře s životem sv. Ludmily, její mučednickou smrtí a připojuje modlitby s žádostí o její přímluvy. Svatá Ludmila vystupuje také v písních o sv. Václavu, kde bývá zmiňována jako jeho vychovatelka nebo se s ní setkáme v tiscích týkajících se českých patronů. Píseň o sv. Ludmile byla např. zařazena mezi Tři písně historické o sv. Lidmile a sv. Václavu knížatech českých.
Krátký vejtah života mučedlnice Kristové svaté Lidmily. [Praha]: Jana Průšová, [1762–1789?]
MZK VK 14802
Kramářská píseň o sv. Ludmile
František Václav Habermann: Missa sanctae Ludmilae (Kraslice, 1747)
Národní muzeum ČR – Muzeum hudby
Notový záznam Habermannovy mše ke sv. Ludmile
Od koho opisoval Georg Friedrich Händel? Seznamte se s Františkem Václavem Habermannem a jeho mší ke sv. Ludmile
A. V. Michna - Ej s radostí (Píseň o sv. Ludmile)
Hudební doprovod slavné poutní mše z kostela sv. Ludmily 16. 9. 2021. Zpívá a hraje Svato=Ludmilaká schola/Ensemble Caietanus řídí: Marie Vozková