Evangeliář zábrdovický
je nejstarším rukopisem uloženým ve Vědecké Knihovně v Olomouci. Pojmenovaný je po bývalém premonstrátském klášteře v Zábrdovicích (dnes součást Brna), odkud byl převezen do Olomouce. Evangeliář je jedním z vůbec nejstarších iluminovaných rukopisů v ČR, jeho příslušnost k bavorské malířské škole jej umožňuje časově zařadit někam do druhé poloviny 11. století.
Dokument: Evangeliarium Zabrdovicense – Olomouc, Vědecká knihovna, M II 74
Datace: 2. pol. 11. století
Obsahuje latinský text všech čtyř evangelií psaný karolinskou minuskulou. Výzdoba tohoto rukopisu odpovídá v době jeho vzniku převládajícímu románskému stylu, proto je ve srovnání s kodexy z vrcholné gotiky o poznání jednodušší. Jejím základem jsou ornamentální iniciály s vegetabilními a zoomorfními motivy s bohatým zlacením. Nejvýrazněji se projevuje v devíti celostránkových kánonových tabulích, které vzhledově připomínají románská okna, se symboly evangelistů, také bohatě zdobených zlatem.
