Jenský kodex
je unikátní památkou českého písemnictví, svědčící o husitské době – jednom z klíčových období české historie. Vznikl na přelomu 15. a 16. století na našem území, impulz k jeho sestavení dal utrakvista Bohuslav z Čechtic.
Dokument: Jenský kodex (Antithesis Christi et Antichristi) – Praha, Knihovna Národního muzea, IV B 24
Datace: 1490–1510
Rukopis obsahuje převážně teologické traktáty, které mají mj. poukázat na rozpor mezi prvotní církví a tou, jaká byla v dobách mistra Jana Husa. Iluminace tak zobrazují například rozmařilý život kněží nebo kritiku vybírání odpustků. Téměř celý kodex je napsaný česky, pouze malá část latinsky. Rukopis není dílem jediného člověka, nýbrž se na jeho sepsání podílelo nejspíše pět písařů. Také iluminace byly dílem několika osob, které byly v 16. století členy iluminátorské dílny. V jejím čele stál Janíček Zmilelý z Písku, jemuž jsou přisuzovány nejkrásnější a nejkvalitnější vyobrazení. V iluminátorských dílnách bylo totiž běžné, že vedoucí malíř vytvářel jen nejvýznamnější iluminace a ostatní přenechával svým kolegům. Na jednom vyobrazení se pak mohlo podílet několik malířů najednou – jeden malíř se mohl věnovat například kreslení bordur a jiný zase tapetám v pozadí.
Řada iluminací z Jenského kodexu je velmi známá. Například iluminace zobrazující Jana Žižku v čele vojsk (fol. 76r) byla otištěna na dvacetikorunové bankovce užívané před rokem 1989. Dobře známá je také scéna boje husitů s křižáky (fol. 56r), na níž je velmi zřejmá krvelačnost a krutost té doby: napichování malých děti na kopí apod.
Předpokládá se, že děl typově podobných Jenskému kodexu vzniklo v 15. století více. Kromě něj se však dochoval jen jeden rukopis, který bychom s ním mohli po obsahové stránce srovnat, totiž Göttingenský kodex. Ačkoli je výzdoba Jenského kodexu bohatší a na lepší úrovni než v případě kodexu Göttingenského, obě dvě díla spojuje satirický obsah mířící na soudobé církevní pořádky. Obrazové výjevy potom tento obsah vhodně doplňují.
Přestože byl rukopis dlouhou dobu mimo naše území (konkrétně v německé Jeně), nezapomnělo se na něj. Zájem o kodex v českém prostředí rozpoutal koncem 18. století Josef Dobrovský, který jej zkoumal během svých zahraničních cest. Na tuto významnou českou literární památku upozornil také Pavel Josef Šafařík, jenž téměř celý rukopis přepsal.
Rukopis se vrátil zpět do Prahy v roce 1951, kdy jej tehdejší německý prezident NDR Wilhelm Pieck věnoval československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Od té doby je kodex ve správě Knihovny Národního muzea.
Literatura
- Jenský kodex. Sv. 1, Faksimile. [Praha]: Gallery, 2009; Jenský kodex. Sv. 2, Komentář. [Praha]: Gallery, 2009
- ČORNEJ, Petr et al. Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu. Praha: Scriptorium, 2016
