Chrudimský graduál

Chrudimský graduál

z roku 1570, uložený v Regionálním muzeu v Chrudimi, vznikl na objednávku literátského bratrstva při kostele s. Kateřiny v Chrudimi. Jedná se o pergamenový rukopis o velikosti 63,5 cm x 43 cm v rozsahu 299 folií. Původně byl rozsáhlejší, v roce 1738 ale jezuité vyřízli 39 folií. Texty jeho písní jsou psány česky a obsahuje chorální i menzurální notaci.

Dokument: Český graduál – Regionální muzeum v Chrudimi, 12579

Datace: 1570

RMCH, 12579, fol. 2r

V době rozmachu literátských bratrstev během 16. století působilo v Chrudimi latinské a české bratrstvo. Graduál představuje významný doklad české utrakvistické liturgické praxe. Utrakvisté během mše používali češtinu a tak musely být texty písní upraveny. Počešťování původně latinských textů někdy vedlo ke změnám a zjednodušení melodií, což bylo pro české graduály typické. Na úpravě zpěvů se podílel kantor a skladatel Jiří Rychnovský (kol. 1540–1615). Po bitvě na Bílé hoře zůstal graduál v užívání, jezuité jej ale cenzurovali a některé stránky z něj odstranily.

RMVCH, 12579, fol. 301r. Poznámka o vyřezání 39 listů z graduálu jezuity v roce 1738.
RMVCH, 12579, fol. 301r. Přípisek o požáru kostela v 19. století na témže foliu.

Výzdobu graduálu tvoří 19 iluminací. Autorem některých z nich je malíř Matouš Radouš (kol. 1550–1631). Radouš byl jedním z nejbohatších chrudimských měšťanů. V Chrudimi působil nejprve jako rychtář a později konšel. Kromě Českého graduálu vyzdobil například také Královehradecký kancionál. Na jeho miniaturách je možné pozorovat předchod mezi malířstvím pozdní gotiky a renesance. Pod své práce se často podepisoval jako MR. B. Maléř F (Matheus R. Bohemus malíř fecit), MR. Pictor F, MR B F nebo MRB. Výzdobu tvoří mimo figurálních výjevů a bohatých iniciál i rostlinné motivy na okrajích stránek. Kromě Matouše Radouše se na výzdobě snad mohl podílet i iluminátor Matouš Rambousek.

RMVCH, 12579, fol. 176r. Iniciála s vyobrazením Křtu Krista a klečící postava před Křížem s městem Chrudimí v pozadí.

Text písní v celém rukopise je psán rukou jednoho písaře. Je zde užita chorální notace s pětilinkovými osnovami, které jsou provedené červeným inkoustem, s klíči C a F. Všechny zpěvy jsou pouze jednohlasé, jak bylo obvyklé pro chorální utrakvistický zpěv té doby. Graduál byl původně zřejmě dvojdílný. Kromě Českého graduálu se v Chrudimi dochoval také Latinský graduál pro potřeby latinského literárního bratrstva při kostele Nanebevzetí Panny Marie z roku 1530. Ten obsahuje velmi podobné písně, je ale výrazně méně bohatě iluminován.


Literatura:

Kouba, J.. Chrudimské graduály v dějinách české a evropské hudby. In: Kulturní Chrudim minulosti a současnosti, Chrudim 1999, s. 13-27.

Linda, Jaromír – Fidlerová, Alena – Bekešová, Martina. Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách, díl I/2 H-J, Karolinum, Praha 2003, s. 651-652.

Uhlířová, Jana. Chrudimský graduál z roku 1530 a rozbor repertoáru jeho kancionálové části, Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta, Brno 2006.

Uhlířová, Jana. Chrudimské graduály z let 1530 a 1570 – analýza vztahu a proměny jejich repertoáru, Magisterská diplomová práce, Masarykova Univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Brno 2008.


Autor textu: Kristýna Loušová